14.2.2016

den před aneb když mám po ruce krabičku nevyžeru ledničku!

        Valentýn, ach ten Valentýn, pro všechny zadané svátek lásky a dárků a sexu atd. Pro nezadané trapný svátek. Já jsem sice šťastně zadaná už osm let, teda né vždy šťastně, všichni dlouhodobě zadaný ví o čem mluvím, ale jsem tak napůl mezi oběma skupinami. Nebo víte co, já jsem skupina sama o sobě. Pro mě  je svátek sv. Valentýna svátek depky. Áno mám depku. Chtěla  bych si obléct nějaký sexy obleček a mít den sv. Valentýna v posteli. Jenže... Za prvé můj přítel je v nemocnici takže bych si v tom prádélku mohla tak  akorát stoupnout před zrcadlo a za druhé i to zrcadlo by radši prasklo takže zase nic. Ale místo toho abych si z depky koupila čokoládu rozhodla jsem se začít bojovat. Já vím, že když se člověk rozhodne má se začít hned. Jenže u mně to bude chtít trochu promyslet a provést důkladnou přípravu - seznam na nákup a jídelníček, taky to bude chtít nějaké peníze a jelikož jsem na mateřské musím si počkat na dávky :D Sranda, nebojte, na jídlo mám bohudík nebo spíš bohužel vždy. Takže dnes večer se bude přemýšlet co jíst následujících deset, patnáct let nebo jak dlouho může trvat shodit tunu? Štěstí přeje připraveným aneb když mám po ruce krabičku nevyžeru ledničku! toť mé heslo. Až nakoupím a možná něco i uvařím hodím foto. Tak se mějte a zítra se zase ozvu báááj.