Mám se dost! mohla bych nebo spíš chtěla jsem napsat - mám dost společnosti, co odsuzuje tlusté nebo mám dost lidí, co se na mě koukají skrz prsty, mám dost obchodů, kde mají snad jen Ska nebo taky něco pozitivního miluju písničku Ewy Farné - mám boky jako skříň, i když v mém případě mám boky jako... počkat vlastně ani nemam boky mám jen přetékající tuk všude kolem: Jenže po větším uvážení se ptám proč očerňovat ostatní, když si za to vlastně můžu sama? Můžu si to omlouvat donekonečna a nikdy nic nezhubnout. Takže říkám MÁM SE DOST! a konečně se do toho pustím na plno a i s pomocí tohoto blogu chci dokázat následující:

 a) zhubnout - ano je to hned první položka na mém seznamu, protože to dnes ovlivňuje naprosto všechno - to jak se cítím mezi lidmi, to jak mě vnímá můj partner, chci být krásná pro svoji dceru, aby se za mě nemusela jednou stydět, ovlivňuje to jak se vnímám já, chci ráno vstát s pocitem, že jsem nejkrásnější na světě! Nepotřebuju k tomu míry modelky, zas tak náročná nejsem. Pro začátek mi bude stačit když moje váha nebude trojmístné číslo, ale jenom dvoj.

 b) začít dělat věci co si myslím, že jsou jen pro hubený - taky Vám to přijde směšný vidět to takhle napsaný? Ale myslím, že komplexem tlustý holky netrpím jenom já, a to s mojí postavou se mám za co stydět, ale řekla jsem si DOST - tohle slovo si zapamatujte, to ode mě budete slyšet dost často - rozhodla jsem se chodit do bazénu a klidně v dvojdílných plavkách - no to ještě budu muset promyslet - rozhodla jsem se jít na diskotéku mezi řekněme mladší vrstevníky a tancovat jak divá a klidně v tílku, chodit do kina, ikdyž ulička na procházení je tááák úzkáá, chodit kamkoliv a nekoukat okolo kdo kouká na mě. Jsem až posedlá kontrolováním ostatních kdo si o mě zrovna šeptá a něco říká. S tím je konec.

 c) neudělat z hubnutí nudnou rutinu - možná proto jsem založila tenhle blog. Budu každý den vkládat aspoň malinký článek o tom, jak jsem se měla a jak to zvládám, a když bude čas přidávat fotky, např. jídla hmm jídlo, ne na to teď není čas. Budu Vás informovat jak mi jde cvičení a čím zrovna trápím své tělo atd. 

Myslím, že zatím tři body budou stačit. Bude to pro mě víc než dost. Nejsem moc zásadový typ. U ničeho moc dlouho nevydržím, ale tohle už není jenom sranda tohle je nutnost! Abych Vám to dokázala vložím sem svoje dvě fotky. Jednu z roku 2013 kdy jsem se svojí postavou byla dá se říct spokojená. Vždycky si najdete něco co Vám vadí, ale teď zpětně to vidím jako maličkosti. A pokud jste slabší povahy dávejte pozor protože vložím i současnou fotku.

 

  Možná bych ještě na svoji obranu nebo či co, měla uvést jak jsem se do takového stavu vůbec dostala. Nebývala jsem ten typ, co by jenom seděl doma na gauči a ládoval se, sportovala jsem, chodila jsem hodně mezi lidi, byla spokojená. V roce 2013 jsem si prošla vážnější nemocí. Trvalo mi rok než jsem se z toho vyhrabala. A hups, kvůli silným lékům a nulovému pohybu 40 kg za půl roku nahoře! Umíte si to představit? Z ničeho nic hrochem. Oblečení malé, sebevědomí ještě menší. No a už skoro dva roky se v tom plácám. V roce 2014 do toho přišlo těhotenství. Hups 14 kg nahoře, ale to se můžu pochlubit, že jsem je nechala v porodnici, takže teď jsem na svojí předtěhotenský ponemocniční váze. Nebudu to tady vykřikovat, ale má to tři číslíce! Ale dost povídání a fňukání nad tím jak jsem se stala hrošicí a šup šup do něčehodělání. Zítra se Vám ozvu jak mi šel můj první zdravý den. Tak se mějte zdraví VD.